Začátek diskuse se nesl spíše v ponuré náladě o krizi ve světové i české architektuře, velmi záhy byl ale uznávaný mistr architektury Martin Rajniš nadšen tím, že se setkává s dvěma mladými tvůrci, kteří ho naplňují důvěru v to, že architektura je v dobrých rukou.

Diskutuje se o kráse v architektuře a o tom, že její podstatou je logický, chytře vymyšlený dům, který musí být příjemný pro ostatní lidi.

Martin Rajniš prožívá popisovaný koncept skleněné stěny na bazéně v Lounech od dkarchitekti jako „malé děcko“. Vztahu mezi vnitřkem - teplem a venkem - chladem velmi dobře rozumí.

Povídá se o kráse žen, o estetickém vkusu, o tom, že se baráky musí na první pohled líbit.

Dělat dobrou architekturu je závislé na kvalitě vztahu s klientem, o stejném pohledu na svět. Velikost rozpočtu není důležitá.

Kromě příjemného povídání mezi třemi architekty patří i velký obdiv Michaele Hergetové, která byla po náročném dni skvělou moderátorkou diskuse.